Galerie
... v barvách rozpouštěné, co život sevřel příliš pevně ...
... příběhy, jež vydají za tisíce slov, aniž by bylo napsáno jedno jediné z nich ....
Fotografické obrázky mi pomáhají rozpouštět, co se v člověku pevně usadilo a zatuhlo – starosti, křivdy, ponížení, obavy, strachy, úzkosti, trable,…
Jsou prostředkem, nástrojem jak dostat ven na světlo a na vzduch tíživé zkušenosti, nechtěné prožitky a špínu všedních dní i nenadálých situací. Umožňují nahlédnout pod povrch zdánlivě neproniknutelného. Tvořením obrazů nacházím potřebný klid a vyrovnání, dostavují se zcela jiné pocity – radost, klid, štěstí, spokojenost,… Obrazy se tak stávají možností jak se o ně rozdělit, jak je sdílet. Vybízí návštěvníka k prohlížení, uvažování, třeba i k rozhovoru...
Vyznávám, že kdykoli mluvíme, kreslíme, malujeme (nebo třeba fotografujeme), vždycky vyprávíme jenom o tom, co sami jsme. Máte-li chuť, dovolte si to, a přijměte pozvání na (sice nelehkou, leč o to hezčí) nikdy nekončící cestu (sebe)poznání…
Svatohorské schody
Na úplném začátku
Příběh mého fotografování začal docela obyčejným zkoušením, co všechno umí ten nový digitální fotoaparát a co ten program, kterým fotografie zpracovávám. Až mnohem, mnohem později jsem pochopil, že už tehdy, v tom prvním foto-příběhu se objevila Naděje. Ctnost, kterou jsem už nikdy neopustil, síla jež mne držela nad vodou, která mě vedla dál kupředu, tam, kde jsem čekal jiný svět...
Ke kořenům!
Bylo to v roce 2003, právě jsem se vrátil z festivalu v Chotěboři, když na mne vykoukl z pošty zajímavý e-mail: Prý se jmenuje Lenka, její děti fotily s jedním známým fotografem, a ona by to také chtěla zkusit. No a tak jsme se domluvili. Když tak o tom přemýšlím, bylo to vlastně mé první focení v exteriéru, taková krásná zapomenutá pískovna...
Hledání kořenů potom nadlouho zůstalo tématem mých (jak jsem tomu už tehdy říkal) fotografických obrázků. Kdyby se mě ale někdo tehdy zeptal, odpovědět bych neuměl. Teprve později s odstupem, po (znovu)prožití všech těch vyfocených a namalovaných příběhů, jsem pochopil, že směr mého tvůrčího putování byl dán odpočátku...
Pokračování?
Fotografických obrázků jsou dnes už desítky a stovky. Pozornému divákovi neuniklo, že jsme se dostali k novým, tentokrát reálným kořenům. K zakotvení v běžném životě, tentokrát však v plnosti jeho prožívání. - Pakliže Vás obrázky zaujaly, nabízím jejich ucelenou presentaci. No a jestliže Vás zaujaly tak, že byste měli o nějaký z nich zájem, napište nebo zavolejte, určitě se dohodneme...